Množení

Haworthia pallens (gracilis) Glen Craig, near Grahamstown

Haworthia & Gasteria

Odnože

Velká část rostlin tvoří odnože, některé rychle a jiné mnohem pomaleji.

Snadno se jimi pak množí (např. H. cymbiformis, H. turgida nebo např. H. reticulata). Odnož odřízneme či odlomíme, necháme týden zaschnout a pak znovu zasadíme. Říká se, že dříve či později odnoží každá rostlina, jsou ale výjimky jako např. H. bruynsii nebo H. sordida. Zvláštní druh odnoží, tzv. stolony – podzemní stonky, mají rostliny ze skupiny H. nigra, H. limifolia a H. tessellata. Ty můžou být až 50 cm dlouhé.

Semena

Při množení semeny musíme mít dvě rostliny geneticky odlišné, aby se opylení a následná tvorba semen podařila. Způsobů jak opylovat květy je několik. Můžeme seříznout jemný štěteček a nechat na něm jen pár štětinek. Tím pak přenášíme pyl z jedné rostliny na květ druhé rostliny. Stejným způsobem lze použít např. kokosové vlákno. Jiný způsob, který já osobně mam raději, je otrhat okvětní lístky z květu a přenést pak pyl přímo z tyčinek.

Cca půl roku staré semenáčky
Foto: Michal Susser

Jeden až dva roky po přesazení

Dva roky staré semenáčky připravené na rozsazení do květináčů

Pokud bylo opylení úspěšné, po několika dnech se utvoří plod. S výsevem není vhodné dlouho otálet, semínka mají totiž trvanlivost jen zhruba jeden rok.

Listy

U rodu Gasteria a u některých druhů Haworcii lze rostliny množit zakořeněním listů. Je potřeba odtrhnout nejlépe celý list z napité rostliny (u rostliny, která je seschlá a nedaří se jí právě nejlíp, máme jen malou naději na úspěch). List necháme zaschnout, případně ošetříme stimulátorem. Položíme ho na stinné místo na substrát a čekáme, dokud se nevytvoří kořínky. Teprve pak začít opatrně zalévat a list zasadíme. U Gasterií lze takto množit velice snadno všechny druhy mimo G. rawlingsonii. U Haworcií to už není tak jednoduché. Nejlépe jdou množit z listu tučnolisté haworcie jako například H. retusa, H. pygmaea, H. bayeri či H. koelmaniorum. Zkušení pěstitelé pak jsou schopni z listu namnožit například i H. arachnoideu nebo H. semivivu.













G. batesiana - při porušení listu tvoří samovolně odnože

Odříznutí vrcholu

Jedná se o poměrně „brutální“ (alespoň z mého pohledu) způsob množení. Ostrým skalpelem vyřízneme střed rostliny tak, aby v květináči zbylo alespoň pár listů s kořeny. Necháme obě části rostlin zaschnout a vrchní část pak znovu zasadíme.
Původní část po několika týdnech/měsících začne tvořit odnože. S určitou opatrností lze pak odnože odřezávat a rostlina je bude tvořit dokola. Existuje ještě více „brutální“ zákrok a to rozpůlení podélně rostliny – obě půlky znovu zakoření a rostou dál.

Množení kořeny

Jedná se o relativně jednoduchý způsob množení, i když trvá docela dlouho. Nejsnáze tuto metodu lze použít u rostlin s dužnatými kořeny, jako například H. truncata. Kořen lehce odkryjeme a těsně u rostliny jej přeřízneme. Takto odřízlý kořen nevyndaváme z květináče, ponecháme ho osudu u mateční rostliny a za několik měsíců nám z něj vyroste nová rostlinka.

Květní stvol

Odříznutím či zlomením květního stvolu (cca 15 cm od rostliny) můžeme dosáhnout toho, že v místně odlomení vyroste nová rostlinka. Není to stoprocentní, ale občas se podaří.